Skotsko 2016, část 1.

Mull of Kintyre

Oh mist rolling in from the sea,

My desire

Is always to be here

Oh Mull of Kintyre

[Paul McCartney]

Katowice-Glasgow

Nikdy předtím jsem z Katowic neletěl; nicméně důvody, proč spádovým letištěm pro Slezsko jsou ony a ne Mošnov jsou tyto: širší nabídka destinací, nová dálnice až k letišti (cca hodina deset z Ostravy velmi pohodovou jízdou) a mj. i 90% (jo, devadesátiprocentní) sleva na parkování pro auta se zahraniční (českou či slovenskou) SPZ. Týdenní parkovné cca 30 metrů před terminálem nás tak vyjde na 14 PLN (~ 90 CZK).

Auto od Avisu s volantem vpravo. Zánovní Ford CC, 9188 CZK na týden. Během první hodiny dva tři vcelku nevinné incidentíky, při kterých levá kola lížou škarpu nebo patník; celkově vzato ale ježdění nalevo není až taková hrůza. Více stresující jsou překvapivě úzké jízdní pruhy.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Hotýlek

A po dvou hodinách jízdy konečně Horseshoe Inn, venkovský hotýlek na přespání severně od Glasgow. Genius loci funguje; kor když se vám  hned první den podaří přinakopat se v hotelovém baru s partou místních. Začátek dobrý.

Ozvěny doby železné

“Of all the small nations of this earth, perhaps only the ancient Greeks surpass the Scots in their contribution to mankind.”
Winston S. Churchill

Program prvního dne je trochu rozbitý a poskládaný spíše z jednotlivostí. Toť jeho trasa: ambiciózních 297 kilometrů se čtyřmi hlavními zastávkami po cestě. Řídím celkem rád, ale není to úplně málo, tak uvidíme.

01-01-trasa
Den 1. – Trasa

První zastávkou je Kilmartin, malebná vesnička jen kousíček na sever od Horseshoe Innu, v jejímž bezprostředním okolí se nachází hned několik (třistapadesát) monumentů z doby bronzové až železné. Což já vám nikdy nevím, jak mám přesně datovat.

Níže Zuzka úpěšně photobomuje jeden z nich, Nether Largie Mid Cairn. Nether Largie Mid Cairn je v podstatě moc pěkná… hromádka šutrů. Fakticky vzato “hrobka někoho významného” – Cool enough. Dnes se kolem pasou krávy. A ovce. A koně. Asi jsme fakt na venkově.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Zuzka před Nether Largie Mid Cairn
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nether Largie Mid Cairn

Mají tady dost cool základní školu. Být v Midsomeru, inspektor Barnaby by se tu dozajista vyřádil. Ne, že bychom to těm dětem přáli – obecně je lepší, když je indicií třeba otisk prstu, vzorek DNA, záznam bezpečnostní kamery a tak, prostě cokoli, jen ne další mrtvola.

Děti i paní učitelka se kolem nás dvakrát proženou když korzujeme mezi místními pamětihodnostmi. Páteční ráno zřejmě začíná hodinou tělocviku. Inu proč ne, tráva je zde zelená a vzduch vlahý.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Základní škola v Kilmartinu

Mají tu taky pár (doslova, asi dva) menhirů. Zuzku zmátly – jak vidí něco velkého, pevného, krásného, myslí, že jsem to já. Já stojím opodál a poprvé, poněkud nemotorně, vytahuju pláštěnku. Později během dne se nicméně tento úkon stane naprosto rutinním, aneb dobro došli u Škotskoj.

A konečně jen cirka deset minut vzdálený dost cool kostelík s dost cool hřbitovem. Náhrobky i stovky let staré navozují úplně jiný pocit historické kontinuity než má krchov dejme tomu v Čeladné. Co naděláš.

Carnasserie Castle

Druhá historická zajímavost je oproti kilmartinským kamenným hrobkám přece jen mladšího data: je jí malebná ruina hrádku Carnasserie, který nechal v šestnáctém století postavit biskup John Carswell.

Jeho pohnutou historii jsem příliš nestudoval, vím hlavně to, že se dá naprosto bombasticky vyfotit. Kdo chce vidět, jak moc, nechť hledá na Pinterestu, mně jemně mží a rozptýlené světlo na mracích slévá oblohu do bílého mléka. A kromě toho je to taky rukama.

Dnes je hrad do jisté míry udržovaný a dá se jím prolézat; vystoupat na hradby, odkud někdejší obyvatelé vyhlíželi nebezpečí, projít kuchyní, v níž pekli chléb. A nakouknout do kamrlíku, kam se chodili vysrat; nutno dodat, že odpadní šachta sofistikovaně vede kamsi dolů pod hradby.

Atmosféra dávných časů tu zkrátka dýchá ze všech koutů.

Cesta dále na sever dává poznat jednu z mnoha variací skotského léta. Vítr je o něco svižnější a silnice se obtáčí kolem nespočet lochů a kopců, jenž se od vody strmě zvedají. Po úzkých druhotřídkách lze z „hlavního tahu“ odbočit ke Clachan Bridge.

To je kamenný mostní oblouk z osmnáctého století, konstruovaný tak, aby pod ním mohla projet menší loď. Je používán dodnes i pro auta a říká se mu taky Atlantic Bridge, poněvadž volně vzato “překlenuje Atlantický oceán”. Hodně volně.

V kontextu celého Skotska nenápadná záležitost, ale vypadal dobře na snímcích jiných lidí, tak jsme tady. Je to ok, neboli: kdybychom sem nejeli, celkem nic by se nestalo.

Vlak Harryho Pottera

Po další zhruba hodině a cosi na sever projíždíme skrz Fort William, na letmý pohled velmi atraktivním městečkem při úpatí masivu Ben Nevis, který je s třinácti sty pětačtyřiceti metry nadmořské výšky nejvyšší horou Skotska i celé Velké Británie. Téměř jistě by šlo o zajímavější zastávku než Clachan – plánování zkrátka nikdy není ideální, což v tomto případě platí hned dvakrát: páteční dopravní špička nás tu zdrží téměř o hodinu.

Nicméně po čtyřiadvaceti kilometrech západním směrem je tu konečně Glenfinnan Viaduct, stále funkční vlaková trať zasazená do dramatického panoramatu vysočiny okolo Loch Shiel.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Glenfinnan Viaduct

Dvakrát denně tudy dokonce projede stará souprava s parní lokomotivou a to musí být teprve pokoukáníčko, kor pokud náhodou jde přímo o expres z Bradavic (Zjistil jsem to až ex post, nicméně se zde opravdu natáčelo).

My bereme zavděk poněkud všednějším dieselovým motoráčkem a jdeme se projít. Zase se nám udělalo hezky, takže kdo byl líný se přezouvat, jde celou cestu v teniskách a je mu moc fajn.

Voda má stejně zajímavé vlastnosti – když to nejde skrz pláštěnku nebo bundu s membránou, vyvzlíná (krásné to slovo) vlhkost odspoda po kalhotách tak důkladně, že je převlečení do suchého podobně příjemným zážitkem jako samotný výlet.

Ale co, stejně to tu má koule. Příště i s lístkama na tu parní mašinu. Navíc definitivně horalsky se rozpršelo až když jsme sedli do auta a vyjeli na Auchtertyre, kde máme rezervované ubytování pro další dvě noci. Přes všechnu mlhu a déšť kouzelná projížďka přes hory.

Zítra nás čeká Isle Of Skye.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s