Skotsko 2016, část 6.

[5 min.] Queensferry a Kelpies

A den poslední…

Což je u dovolené vždycky tak nějak mrzuté, že jo. Budiž nám jistou útěchou, že je čtvrtek, a tudíž i po návratu před sebou budeme mít celý aklimatizační víkend. Dávám si velké, významné plus, poněvadž tomu jeden musí chtě nechtě říkat plánování. Teplotní i sociální šoky budou absorbovány a snad i to nadšení do práce na dveře nesměle zaklepe.

Ale co nás tedy (víceméně po cestě na letiště do Glasgow) na sklonku prázdnin ještě čeká: dvě zastávky, Queensferry a Kelpies.

konec
Den 7. – Trasa

Queensferry je celkem atmosférické městečko u vody. Mimochodem je tu v přepočtu na počet baráčků dost tradičně vyhlížejících putyk, což jistě stojí na povšimnutí. Jenže my už nemáme čas.

Jak sám název „Queensferry“ napovídá, dříve odtud jezdily lodě na druhou stranu zálivu. Co je nicméně zajímavější: v roce 1890 tady otevřeli Forth Rail Bridge.

konec-2@0,25x
Queensferry

Most je jednou z vůbec prvních větších ocelových konstrukcí vůbec (Eifellovka ještě je z kovaného železa). Byl postaven jen pár let poté, co Siemens-Martinova pec umožnila produkovat velké objemy oceli v dostatečné kvalitě. Svého času byl s bezmála dvěma a půl kilometry nejdelší na světě. Dnes je samo stále v provozu a také je součástí světového dědictví Unesco.

konec-3@0,25x
Forth Rail Bridge

Hnedle vedle jsou ještě dva mosty pro automobilovou dopravu: po jednom z nich jsme přijeli do Edinburghu; druhý je rozestavěný, což je zajímavé, nevzpomínám si, že bych kdy něco takového naživo viděl. Vedle mrakodrapů jsou prý mosty konstrukčně nejtěžší pozemní stavby. Zřejmě slušnej oddíl a inženýring.

konec-6@0,25x
Mosty pro auta

Kelpies…

…neboli koňské hlavy (naštěstí nikoli v asociaci Kmotr I.) poblíž Falkirku, o kterých byla řeč už v souvislosti s budovou parlamentu. Surrealitka skoro jak z klipu Pink Floyd. Člověk musí ocenit, kterak tu z fádní díry u dálnice udělali frekventovanou turistickou atrakci. „Sochy“ jsou kolem třiceti metrů vysoké a jednoduše krásné. V místním visitor centru pouštějí cool časosběrné video ze stavby; bohužel se to nedá najít na youtube.

konec-8@0,25x
Kelpies

A to je všechno, co jsme stihli. Stihli jsme toho teda dost. Cca 1740 km v autě (benzin stál v přepočtu 3670 Kč, čili v podstatě dvě koruny na kilometr, což není špatné), dva ostrovy, několik treků a hafo mostů. Edinburgh, hrady, menhiry a místní putyky. Nestihli jsme Glasgow, Fort William, Portree, Smoo Cave a nějaký echt celodenní trek na Isle Of Skye.

konec-11@0,25x
Kelpies

Tak snad příště. A souhrnem získaná ponaučení:

  • nechodit treky v teniskách
  • mít v báglu síťky na obličej
  • kupovat letenku s předstihem, páč těsně před odletem dost zdražuje (kolem 7K na osobu, dříve byla i pod 4K)
  • s předstihem zajistit ubytko na Skye
  • brát v půjčovně dva řidiče i za cenu příplatku anebo si neplánovat průměrně dvěstěpadesát kiláků na den.
  • nechat si více času na edinburghský festiválek
  • vzít si více cashe na útratu, protože pívo je drahé.

A to už je fakt všechno, co bych k tomu tak řek :).

konec-10@0,25x
Kelpies a šáteček

Skotsko 2016, část 5.

[6 min.] Edinburgh

„Edinburgh is the capital city of Scotland and one of its 32 local government council areas.“ [Wikipedie]

Probouzíme se v příjemném bytě v centru města pronajatém opět skrze AirBnB. Nevím, jestli má smysl se  ještě vůbec v podobných lokalitách pokoušet o hotel – za podobnou, nebo spíše nižší cenu se celkem snadno sežene luxusní 2+1.

e-0@0,5x
Edinburgh

Edinburgh, původně římská osada, dnes hlavní město Skotska s univerzitami a půl milionem obyvatel. Vyčasilo se podobně jako druhého dne na Isle of Skye.

Na kopečku monumentů

Pěší okruh začínáme výšlapem na nedaleký Calton Hill, památkami obsypaný pahorek v samém srdci Edinburghu, ze kterého je krásný výhled na velkou část města.

e@0,5x
Dugald Steward Monument

Dugald Steward byl skotský filozof, matematik a profesor na University of Edinburgh. Popravdě jsem o něm nikdy předtím neslyšel; prý byl zejména význačným pedagogem, mezi jeho žáky patřil mimojiné i autor mnoha historických románů Walter Scott (Ivanhoe, Rob Roy).

Kromě něj zde mají památníky ještě admirál Nelson a obecně skotští vojáci a námořníci padlí během napoleonských válek. Nelson sám zahynul během vítězné námořní bitvy u Trafalgaru v roce 1805, kde Britové pod jeho vedením porazili francouzsko-španělské loďstvo.

Z Calton Hillu je také pěkný výhled na druhý a ještě vyšší kopec poblíž centra, Arthur’s Chair. Ten už ničím obestavěn není a představuje spíše něco na způsob pražské Divoké Šárky, aneb kousek „divočiny“ ve městě. I z něj je na město nepřekvapivě krásný výhled.

Královský letohrádek a Arthur’s Chair

Cestou k Arthur’s Chair míjíme Palace of Holyroodhouse, oficiální sídlo britského panovníka ve Skotsku. Královna Alžběta tu tráví týden vždy na začátku léta. Šestnácté století a placené expozice, zrovna dneska průřez šedesáti lety královniných garderób. Pěkné.

eii@0,5x

Příhodně pro její veličenstvo je hned naproti přes cestu od Holyroodhouse moderní budova skotského parlamentu. A před ní malá replika Kelpies, na jejichž provedení v nadživotní velikosti se pojedem podívat zítra před odletem. Kelpies jsou bájné bytosti (víceméně koně, akorát samozřejmě bigger, better, faster, more), které tu a tam vystupovaly z moře. Fair enough.

eii-2@0,5x
Kelpies před budovou parlamentu

Během stoupání na Arthura ze situace tak nějak vyplyne, že úplně nahoru se tentokrát drápat nebudeme. Je teplíčko teplo a stylové, úzké, sexy džíny přiléhají ke kůži tak moc, že to přestává být sexy. Stačí do půlky, však na horách jsme už byli. Na snímku vlevo vzadu Edinburgh Castle.

eii-3@0,5x
Z výstupu na Arthur’s Chair

Edinburgh-střed

A pak už mega-echt-cool centrum města. Klasický kámen, klasická dlažba, na každém rohu bar, obchod s kilty nebo tweedem a vzhledem k tomu, že v srpnu probíhá tradiční kulturní festival, taky kapely, kouzelníci a všelijací jiní performeři. Festival v ulicích na druhou.

eii-4@0,5x
Downtown
eii-5@0,5x
Downtown

Pokud jde o hrad, daří se nám už poněkolikáté během téhle dovolené zopakovat naše nejlepší číslo – pozdní příchod. Památky ve Skotsku obecně zavírají relativně hodně brzy, typicky okolo 17. hodiny. Narychlo pečeme naivní plán o brzkém ranním vstávání a jdeme si tvrz prohlédnout z parku pod ní.

e-2@0,5x
Edinburgh

A tady už klasické foto Edinburgh Castle přes Ross Fountain, přímo z parku pod hradem. Těsně mimo záběr tu mají taky velmi klasický pouťový kolotoč ála devatenácté století. Předpokládám taky festivalová záležitost.

e-3@0,5x
Ross Fountain a Edinburgh Castle

Kousíček pěšky z podhradí malebná ulička Circus Lane, naše poslední denní zastávka. Pak hurá na večeři – mimochodem vynikající – do sympatického podniku, jehož název si bohužel nepamatuju, nicméně nerozpakoval bych se navštívit jej znova. Což právě kvůli první zmíněné okolnosti půjde dost těžko.

e-4@0,5x
Circus Lane

Noční tah pak přináší další pěkné zážitky. Ty staré baráky jsou prostě krásně nasvícené, a furt ještě tu někdo hraje, tu vykládá vtipy, tu plive oheň. Chtělo by to strávit tu více festivalových dní (a večerů). Po haluzi chytáme i tradiční odchod nějakých dvouset padesáti dudáků z Edinburgh Castle. Piští píseň známou, ale jak se jmenuje opět nevím.

 “Science is the great antidote to the poison of enthusiasm and superstition.”
Adam Smith, The Wealth of Nations

Na poklidný průběh nočního veselí tu kromě policistů dohlíží i Adam Smith, další význačný skotský filozof a pionýr politické ekonomie. Jeho kniha „O původu bohatství národů“ se stala ekonomickou biblí.

eii-7@0,5x
Adam Smith v nadživotní velikosti

Jdem spát a balíme. Nebo spíš naopak, páč si matně vybavuju, že se nám druhý den ráno nedaří tak úplně dodržet čas pro checkout. Edinburgh, o němž jsem doteď věděl celkem prd, je krásné, živé, funkční, pulsující město. Jen ty místní ejly stoupají do hlavy rychleji, než by člověk chtěl.

eii-6@0,5x
Edinburgh

A zbývá poslední den.

Skotsko 2016, část 4.

[5 min.] Torridon a Elgin

Torridon is on the west coast of Scotland, 109 miles (175 km) north of Fort William and 80 miles (130 km) west of Inverness. Situated in an area well known to climbers, photographers, wildlife enthusiasts, hikers, and countless visitors from around the world, the surrounding mountains rise steeply to 3,500 feet (1,100 m) from the deep sea lochs. .. The Torridon area is widely acknowledged as having some of the most dramatic mountain scenery in the whole of the British Isles. [Wikipedie]

„His head was found on a drivin‘ wheel…“

Na dnešek je v plánu náš poslední velký – ba dokonce největší – skotský přejezd: z mlžného nitra vysočiny až dolů do Edinburghu. Paradoxně je po bezmála týdnu levostranné řízení občas nebezpečnější než první dva dny, kdy člověk za volantem  nepřetržitě myslel na to, co dělá; nyní se pozvolna sám zapíná autopilot podvědomí. Ten sice šetří psychické síly, ovšem při výjezdu z benzínky nebo otáčení auta neomylně míří do pravého pruhu, což ostatní řidiči několikrát odměňují uznalým zatroubením.

elgin
Den 5. – Trasa

Ale popořadě. Probouzíme se tam, kde jsme včera šli spát (což samo o sobě jistě stojí za povšimnutí): na velmi skotském loveckém zámečku z devatenáctého století při pobřeží torridonské zátoky.

To zahrnuje romantické okolí, velké pokoje, vysoké stropy, klasická okna, trochu té skotské sychravosti, schodiště v tmavém dřevě, extrémně pohostinné majitele a spolubydlící ze tří kontinentů, se kterými můžete poklábosit u krbu nad sklenkou whiskey. Některé zážitky jsou špatně přenosné, budete-li poblíž, prostě se tam stavte.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Torridon House

Vzhledem k poloze začíná v bezprostředním okolí Torridon House spousta horských treků. Trochu neplánovaně na jeden vyrážíme. „Tak na hodinku, no“, což nakonec udělá cirka dvanáct kilometrů.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
abhainn Coire MhicNobaill

A dobré dva z nich – no nekecej – dokonce lesem, podél mnoha peřejí a vodopádů říčky abhainn Coire MhicNobaill, jednoho z milionu přítoků Loch Toriddon, která se po celé délce dravě zařezává do svahu. Koupání v ní je až na milion midges a jedno klíště velice příjemné.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nad Loch Torridon

Vycházka se ale mezi stromy neschová na dlouho, kousek výše proti proudu se už majestátně vypíná klasická skotská vysočina se svými travou porostlými štíty.

V tušení omamného výhledu na další z lochů chceme dojít za „příští“ horizont. Ten se ale s každým překročeným balvanem podivuhodně vzdaluje, jako by chtěl nenápadný horský chodníček stoupat donekonečna.

To je nepříjemné ze dvou důvodů: 1) zavání to metafyzikou, 2) nemáme na to čas. Pitoreskní horské údolí si bude muset na naše vděčné pohledy ještě nějaký ten pátek počkat. Vracíme se k zámečku.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Loch Torridon

Cestou do Elginu

Lochnesská nestvůra (také Lochnesská příšera, zkráceně Lochneska nebo Nessie) je záhadný živočich, který se údajně vyskytuje ve skotském jezeře Loch Ness. Podle hlášení pozorovatelů by měl být živočich 15–20 metrů dlouhý asi s třímetrovým krkem a výrůstkem v podobě rohu na hlavě. O jeho výskytu se vedou dlouhodobé spory, stejně jako o přesném druhovém zařazení. [Wikipedie]

O chlup později než jsme plánovali vyjíždíme z Torridonu směr „hlavní město vysočiny“ Inverness. Toto správní centrum oblasti Highlands je mimojiné poblíž slavného jezera Loch Ness, které – ačkoliv připouštím, že jsem neexistenci dinosaurů v jedenadvacátém století oplakal teprve nedávno – s klidným svědomím vynecháváme. Tímto se omlouvám za matoucí perex.

Půldruhá hodina po úzké silnici skrz hory je pro místní pravidelnou splátkou za odloučenou romantiku Torridonu. Právě k Inverness torridoňané často míří za většími nákupy, úředními výkony a operacemi slepého střeva. Prý se to dá vydržet.

A pak už samotný Elgin a jeho středověká dominanta, nebo lépe řečeno to, co z ní zbylo. Úplně nejdřív mě při prvním pohledu na fotky napadly nálety během druhé světové války, ale ne – jeblo to dolů takříkajíc vlastní vahou už léta páně 1711.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Elgin Cathedral

A že to byla pořádná váha (na obrázku níže podoba katedrály z šestnáctého století, Wikipedie) a architektonický majstrštyk. Jaký asi musel být účinek takovéto stavby na prostý lid přebývající chatrčích a blackhousech…

elgin-12
Elgin Cathedral

První části celé struktury pocházejí z třináctého století. Od té doby byl chrám i s okolím několikrát přestavován, dostavován, opevňován, dobýván i dobyt a jak velí dobré móresy klasické historie, několikrát vyhořel. Tady byla prostě vždycky sranda. Jestli nakonec není něco pravdy na vtipu, že Skoti jsou kvůli bojovné povaze dodnes nasazováni do prvních linií britské armády.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Elgin Cathedral

Mimochodem je tu nejvyšší (5 metrů) náhrobek ve Skotsku. Anderson family. Ten pocit, když někdo kompenzuje víc než vy…

Úplně k zahození není ani historické centrum Elginu hned za rohem. Mimo jiné velmi solidní thajská knajpa. Začínám uvažovat, jestli v asijských podnicích končíme shodou okolností, nebo zda hraje roli jakási podvědomá nedůvěra ke skotské kuchyni. Vyzkoušíme v Edinburghu. Snad bude nabídka pestřejší než klasicky anglánské „fish and chips“.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Elgin Cathedral
Vlastní přejezd se táhne do noci a je únavný. Hledání místa na parkování v širším centru města je naopak vzrušující. Díky umístění pronajatého bytu jsme naštěstí v klasickém baru tak rychle, že si ani nestíhám příliš zanadávat.